Proč Spotify a YouTube slouží primárně pro osobní poslech?

​

Hudba na platformách jako Spotify a YouTube je primárně licencována pro soukromé, nekomerční účely. Tento model vychází z několika zásadních oblastí: autorského práva, licenčních ujednání a obchodní strategie těchto společností.

 

Autorská práva a udělování licencí: Hudební díla jsou chráněna autorským právem, jehož vlastníky jsou umělci, hudební vydavatelství a další subjekty. Aby mohly platformy jako Spotify a YouTube nabízet streamování této hudby, musí získat licence od držitelů práv. Tyto licence se typicky dělí na kategorie pro soukromý poslech a pro komerční, tedy veřejné přehrávání. Licence pro komerční využití jsou zpravidla dražší, neboť zohledňují potenciální finanční prospěch z veřejné produkce hudby.

 

Obchodní model platforem: Spotify a YouTube primárně cílí na individuální uživatele.

Jejich cenové plány, ať už pro bezplatné uživatele s reklamami, nebo pro prémiové předplatitele, jsou nastaveny s ohledem na soukromý poslech. Pokud by tyto platformy automaticky umožňovaly komerční využití v rámci stávajících cen, nebylo by to ekonomicky udržitelné ani pro ně, ani pro samotné držitele autorských práv.

Rozdílné licence pro různé účely: Držitelé autorských práv nabízejí různé typy licencí, které odpovídají různým způsobům využití hudby. Pro komerční účely, jako je přehrávání v restauracích, obchodech, barech nebo na veřejných akcích, existují specializované organizace pro kolektivní správu práv (například OSA v České republice, ASCAP, BMI, SESAC v USA, PPL a PRS for Music ve Spojeném království). Tyto společnosti hromadně spravují autorská práva a za poplatek udělují licence pro veřejné přehrávání, přičemž vybrané poplatky následně distribuují držitelům práv.

 

Sledování a vykazování komerčního využití: Licence pro komerční využití často vyžadují detailní monitorování a vykazování přehrávané hudby, aby se zajistila spravedlivá distribuce honorářů. Systémy Spotify a YouTube jsou primárně navrženy pro sledování individuálního poslechu.

 

Konkurence a specializované služby: Na trhu existují specializované služby, které se výhradně zaměřují na poskytování hudby pro komerční účely a mají uzavřeny odpovídající licenční dohody. Tyto služby často nabízejí hudbu bez reklam a s licencemi pokrývajícími veřejné přehrávání.

 

Důsledky pro komerční využití hudby ze Spotify a YouTube:

Pokud plánujete veřejně přehrávat hudbu ze Spotify nebo YouTube ve svém podnikání či na veřejné akci, je nezbytné získat samostatnou licenci pro komerční využití od příslušných organizací pro kolektivní správu práv nebo od specializovaných poskytovatelů hudby pro komerční účely. Použití běžného osobního účtu pro komerční přehrávání představuje porušení licenčních podmínek a může vést k právním komplikacím.

 

Stručně řečeno, Spotify a YouTube licencují svou hudbu pro osobní poslech kvůli komplexnímu systému autorských práv a licencí, svému obchodnímu modelu orientovanému na individuální spotřebitele a existenci specializovaných služeb pro komerční využití hudby.

 

Rozdíly mezi Spotify, Tidal a Beatport z pohledu DJů:

 

Pro DJe se Tidal a Beatport v klíčových aspektech, důležitých pro jejich práci, výrazně odlišují od Spotify:

Beatport:

• Zaměření na elektronickou hudbu: Beatport se primárně a téměř výhradně soustředí na elektronickou hudbu všech subžánrů. DJové specializující se na tento žánr zde naleznou obsáhlejší a relevantnější katalog než na Spotify či Tidalu.

• Nákup a stahování vysoce kvalitních skladeb: Beatport umožňuje DJům nakupovat a stahovat jednotlivé skladby ve vysoké kvalitě (WAV, AIFF, MP3), což je pro profesionální DJing zásadní pro zajištění optimálního zvuku na výkonných zvukových systémech. Spotify a Tidal nabízejí primárně streamování.

• Beatport DJ (streamování do DJ softwaru): Služba Beatport DJ umožňuje streamovat katalog přímo do vybraných DJ softwarů (jako Ableton Live, Serato DJ Pro, Traktor PRO), čímž DJové získávají přístup k rozsáhlé knihovně elektronické hudby během setu (vyžaduje stabilní internetové připojení a předplatné). Spotify a Tidal tuto přímou integraci nenabízejí.

• Kurátorský výběr a žebříčky pro elektronickou hudbu: Beatport disponuje propracovaným systémem kurace a žebříčků zaměřených výhradně na elektronickou hudbu, což DJům usnadňuje objevování nových skladeb a trendů.

• Metadata a organizace pro DJe: Beatport často poskytuje detailnější metadata relevantní pro DJe, jako je tónina skladeb a jejich energie, což usnadňuje mixování.

• Cenový model: Beatport funguje na bázi nákupu jednotlivých skladeb a předplatného streamovací služby Beatport Streaming. Pro DJe, kteří potřebují vlastnit vysoce kvalitní soubory, je nákup běžnou praxí.

Tidal:

• Vysoká kvalita zvuku (HiFi a HiFi Plus): Tidal nabízí bezztrátovou kvalitu zvuku (FLAC) a dokonce HiFi kvalitu s podporou MQA. Pro DJe, kteří dbají na špičkový zvuk a hrají na kvalitních systémech, může být tato kvalita výhodou oproti standardní kvalitě Spotify.

• Širší žánrový záběr než Beatport: Tidal nabízí DJům širší škálu žánrů včetně populární hudby, rocku a hip hopu, což může být relevantní pro multižánrové sety (nicméně stále je méně specializovaný na DJing než Beatport).

• Omezená integrace s DJ softwarem: Integrace Tidalu s DJ softwarem je omezenější ve srovnání s Beatport DJ. Některé programy umožňují streamování, ale funkčnost a spolehlivost se mohou lišit.

• Absence nákupu jednotlivých skladeb: Tidal je primárně streamovací služba a nenabízí možnost nákupu a stahování skladeb ve vysoké kvalitě, což je pro mnoho profesionálních DJů klíčové.

• Kurátorský výběr méně zaměřený na DJing: Kurace a playlisty na Tidalu jsou spíše orientovány na běžné posluchače než specificky na potřeby DJů.

Spotify:

• Primárně pro osobní poslech: Spotify je primárně licencováno pro soukromé, nekomerční účely. Veřejné přehrávání bez komerční licence je porušením podmínek.

• Standardní kvalita zvuku: Kvalita zvuku Spotify (až 320 kbps) je pro profesionální DJing často považována za nedostatečnou, zejména na výkonných zvukových systémech.

• Žádná přímá integrace s profesionálním DJ softwarem: Spotify nenabízí přímou integraci pro streamování během vystoupení.

• Licenční problémy pro veřejné přehrávání: Použití Spotify pro DJing na veřejných akcích může vést k licenčním problémům a právním následkům.

• Knihovna zaměřená na běžného posluchače: Ačkoliv má Spotify rozsáhlou knihovnu, není optimalizována pro potřeby DJů (například chybí detailní metadata pro mixování).

Závěr pro DJe:

• Beatport je obecně klíčovou platformou pro DJe elektronické hudby díky specializovanému katalogu, možnosti nákupu vysoce kvalitních souborů a integraci s DJ softwarem.

• Tidal může představovat zajímavou alternativu pro DJe hrající širší škálu žánrů, kteří dbají na vysokou kvalitu streamovaného zvuku. Nicméně postrádá možnost nákupu skladeb a jeho integrace s DJ softwarem je omezenější.

• Spotify je pro profesionální DJing obecně nevhodné kvůli licenčním omezením, nižší kvalitě zvuku a chybějící integraci s DJ softwarem. Může sloužit k objevování nové hudby pro osobní poslech, ale pro samotná vystoupení se doporučuje využívat jiné platformy s odpovídajícími licencemi a funkcemi.

 

Profesionální DJové často kombinují nákup skladeb z platforem jako Beatport s využíváním streamovacích služeb s komerčními licencemi (pokud je to v dané situaci potřeba) a svou vlastní hudební knihovnou.

 

Důsledky za pouštění hudby z YouTube a Spotify na párty:

Pokud vás soused nahlásí za pouštění hudby z YouTube a Spotify na párty, může dojít k různým scénářům v závislosti na hluku, denní době, frekvenci událostí a místních vyhláškách.

1. Zásah policie:

   • Hluk: Pokud je hluk nepřiměřený a překračuje limity nočního klidu (obvykle 22:00-6:00, ale může se lišit), policie může přijet na základě stížnosti.

   • Napomenutí: V prvním případě vás pravděpodobně napomenou a požádají o ztišení hudby.

   • Pokuta: Pokud hluk neustane nebo se jedná o opakované porušování, mohou vám uložit pokutu. Výše se liší podle místních předpisů.

   • Přestupkové řízení: V závažnějších případech mohou věc postoupit obecnímu úřadu k přestupkovému řízení s možností vyšší pokuty.

2. Řešení na úrovni obecního úřadu:

   • Přestupkové řízení: Úřad prověří okolnosti a může vám uložit pokutu za porušení veřejného pořádku a ochrany před hlukem.

   • Opakované stížnosti: Při opakovaných stížnostech může úřad přistoupit k přísnějším opatřením.

3. Občanskoprávní řešení ze strany souseda:

   • Žaloba na ochranu před imisemi: Pokud hluk nepřiměřeně zasahuje do užívání jeho bytu/domu, může se obrátit na soud.

   • Soudní příkaz: Soud může nařídit, abyste se zdrželi rušení nadměrným hlukem.

   • Náhrada škody: Pokud mu v důsledku hluku vznikla škoda (např. zdravotní problémy), může se domáhat náhrady.

 

Specifika hudby z YouTube a Spotify: Používání těchto platforem pro veřejné přehrávání na párty mimo okruh přátel a rodiny může být v rozporu s jejich licenčními podmínkami pro osobní, nekomerční použití. Ačkoliv je zásah držitelů práv nebo platforem v případě domácí párty méně pravděpodobný než v komerčním prostředí, při pravidelných a rušivých akcích by to teoreticky mohlo být zohledněno v přestupkovém nebo občanskoprávním řízení jako další faktor narušující klid.

 

Jak se vyhnout problémům:

Respektujte noční klid, udržujte přiměřenou hlasitost i během dne, informujte sousedy o plánovaných větších akcích, zvažte zvukovou izolaci a pro veřejné přehrávání si zajistěte potřebné licence nebo kvalifikovaného DJe.

 

Právní důsledky žaloby za veřejné přehrávání hudby ze Spotify a YouTube:

 

Žaloba za veřejné přehrávání hudby ze Spotify a YouTube v České republice by se opírala zejména o autorský zákon (č. 121/2000 Sb.). Konkrétně by se jednalo o porušení práva na veřejné sdělování díla (§ 18), k němuž je zásadně potřeba souhlas autora (§ 19). Bez tohoto souhlasu vzniká nositelům práv právo na náhradu újmy (§ 40) a právo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 41). V závažnějších případech by mohlo jít i o přestupek na úseku autorského práva (§ 106). Podpůrně by mohla být použita i obecná ustanovení o náhradě škody v občanském zákoníku (č. 89/2012 Sb., § 2910 a násl.) a v případě klamavého prezentování legálnosti komerčního užití i zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb., § 4 a násl.).

 

Žalobu by s největší pravděpodobností podali kolektivní správci práv (OSA, Intergram), kteří aktivně monitorují veřejné produkce hudby, nebo jednotliví nositelé autorských práv (umělci, vydavatelství) v případě významného porušení jejich práv.

Klíčové je rozlišení veřejného a soukromého užití. Veřejné je přehrávání mimo okruh soukromí, například v provozovnách či na akcích. Závažnost následků závisí na rozsahu porušení a potenciálně i na úmyslu.

 

Závěrem je nezbytné pro veřejné přehrávání hudby zajistit řádné licence od kolektivních správců práv a případně dalších nositelů práv. Používání osobních účtů Spotify a YouTube pro komerční účely je protizákonné a může vést k nákladným soudním sporům.